Název

Galerie Jiřího Jílka v Šumperku - vernisáž výstavy PAVEL KONEČNÝ Ohlédnutí k sedmdesátinám

Popis

Vytvořil jsem během let dnes oceňovanou sbírku naivního, lidového a marginálního umění. Přesto mi však něco stále chybělo. Fotografická dokumentace zajímavých tváří neškolených tvůrců a jejich originálního prostředí částečně uspokojovala můj občas se probouzející kreativní neklid. Stále jsem se totiž nechtěl úplně vzdát svého pohledu na svět. Řešení jsem našel. Nevrátil jsem se ke kresbě ani k malování či ke kolážím, ale začal jsem fotoaparátem zaznamenávat obrazově působivé a na imaginaci útočící detaily a situace, vyskytující se na nalezených, zapomenutých, nevzhledných a bezvýznamných věcech a digitálně je upravovat. Začal jsem si všímat stop, které zůstaly viditelné po odstranění nějakých tabulek, nábytku či jiných obyčejných předmětů nebo zapomenutých zátiší ze zaprášených zákoutí ulic. Cílem mého zájmu se stala nenápadná poezie skvrn, čar a fleků i grafitti, unikající většinou pozornosti, protože ukrytá za rozlišovací schopností lidí dnešní uspěchané doby. Ne, není to vskutku nic objevného, protože vše tu už přece jednou bylo. Stačí si třeba jen vzpomenout na Boudníkův explosionalismus nebo některá Dubuffetova díla.
Doklady všech několika etap mého zabývání se výtvarnou poezií můžete spatřit na přítomné výstavě. Tedy jak některé dávné kresby z olomoucké Galerie pod podloubím, které se kupodivu (mně neznámým způsobem) dochovaly, dále ukázky několika typických děl z mé sbírky, dokumentární fotografie pozoruhodného světa outsiderů, tak také zmíněné vizuální záznamy. Jak vidíte, je mi periferie velmi blízká a nakonec, což se dalo ostatně předvídat, jsem se sám ocitl na okraji, kdy se prý patří ohlédnout se za během sedmdesáti let a snažit se opatrně zjistit, která z těch životních etap byla nejvitálnější, možná i někoho oslovující a zdali vůbec je hodna jakékoliv pozornosti a uchování.

Napsal :. Pavel Konečný

Kategorie a štítky

Nastavení